PROČ JSME?

 

         Občanská sdružení by měla vznikat, když se chtějí lidé sdružit kolem něčeho, co mají rádi, na čem jim záleží a čemu chtějí pomáhat.

         Pocit, že divadlo pro děti je na okraji zájmu společnosti, odborníků i tvůrců, jsem měl léta. Navenek se semo tamo jásá nad rozzářenýma dětskýma očima, ale pro rodiče je to jen dočasné "nutné zlo", pro učitele povinnost či příležitost k odpočinku, pro teoretiky a kritiky cosi pod jejich důstojnost a rozlišovací schopnost a pro řadu divadelníků jen zbytková výroba. Když to sametová revoluce umožnila, rozhodli jsme se se skupinou podobně smýšlejících dát svému snažení oficiální formu a na konci roku 1993 jsme založili sdružení se vznešeným a dlouhým názvem: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež DOBRÉ DIVADLO DĚTEM; ve zkratce (nepěkné, jak už zkratky bývají) DDD.

 

           KDO JSME?

 

         K zmíněné myšlence se přihlásilo a jádro DDD vytvořilo zhruba pětatřicet pedagogů základních, středních i základních uměleckých škol, DAMU, JAMU, či University Karlovy, teoretiků, organizátorů a tvůrců; dnes jsou to (abecedně): Josef Brůček - Sudoměřice u Bechyně, Alena Crhová - Praha, Věra Čížkovská - Praha, Jaroslav Dejl - Třebíč, Jarmila Doležalová - Brno, Iveta Dřízhalová - Praha, Jitka Fojtíková - Humpolec, Azalka Horáčková - Liberec, Lenka Hřibová - Semily, Dagmar Jandová - Plzeň, Zuzana Jirsová - Jindřichův Hradec, Hana Kasíková - Praha, Irena Konývková - Ostrov (tehdy ještě nad Ohří), Silva Macková - Brno, Jana Mandlová - Svitavy, Kateřina Melenová - České Budějovice, Jan Merta - Hradec Králové, Petr Mlád - Plzeň, Ivana a Pavel Němečkovi - Olomouc, Alena Palarčíková - Olomouc, Bohumila Plesníková - Valašské Meziříčí, Luděk Richter - Praha, Alexandr Rychecký - Ostrava, Pavlína a Miroslav Slavíkovi - Zliv, Olga Strnadová - Žamberk, Doubravka Svobodová - Praha, Blanka a Karel Šefrnovi - Svitavy, Pavel Štourač - Malovice, Jitka Tichá - Roztoky u Prahy, Josef Valenta - Brandýs nad Labem, Hana Voříšková - Choceň, Miroslava Vydrová - Praha, Daniela Weissová - Turnov, Romana Zemenová - Turnov. Ač sdružení mladé, máme už i ztráty: zemřela Milada Mašatová, Dana Svozilová, Jaroslav Hrubý, Hana Dřízhalová a Jana Křenková.

         Zájemci o čtvrtletník DDD a další informace se hlásí do klubů rodičů, pedagogů, kulturních organizátorů, teoretiků, novinářů; jsou jich zhruba další dvě stovky.

 

         O CO NÁM ŠLO - A JDE?

 

         Získat zájem "laické" i odborné veřejnosti - učitelů, rodičů, pořadatelů, teoretiků, novinářů i divadelníků - o divadlo pro děti.

         Vytvářet povědomí o potřebnosti, možnostech, kvalitách a vlastnostech divadla (nejen) pro děti.

         Vytvářet podmínky pro jeho uplatnění i vnímání na žádoucí úrovni.

         Informovat o tom, co se děje a bude dít.

         Pomáhat při kultivaci, výchově i vzdělávání dětí a vést je k vnímání divadla.

         Zvyšovat úroveň divadla pro děti.

 

         CO PRO TO DĚLÁME?

 

         Od roku 1994 vydáváme vždy k prvému dni každého období ČTVRTletník (-jarník, -podzimník, -zimník), od roku 2004 pod názvem DIVADLO PRO DĚTI. Do této chvíle (prosinec 2012) to bylo 74 čísel se 135 přispěvateli (včetně 29 dětí), mnohými opakovaně. Každé číslo má své téma s více příspěvky a mini, midi a maxirecenze, pokoušející se zmapovat co nejširší okruh divadelní tvorby pro děti - dobré i špatné, loutkářské i neloutkářské, tradiční i netradiční, dospělých i dětí, přičemž vůbec není na závadu, objeví-li se na jednu a tutéž inscenaci více pohledů. Čas od času uveřejňujeme repertoáry a dramaturgické plány souborů hrajících pro děti v celé republice, včetně kontaktů na ně. Taktéž povšímnutíhodnosti, čili upozornění na knihy, filmy, desky, exposice či cokoli jiného, co stojí za doporučení těm, kteří se zajímají o děti, se objevují. Praxe je "jednoduchá": vyzývám a prosím o příspěvky, jsou-li na papíře, přepíšu je do počítače, připíšu něco i sám, a poté s dobrou duší Alenou Crhovou strávíme jedno odpoledne při počítačovém grafickém zpracování, načež odvezu předlohu do tiskárny, a když je za pár dní hotovo, dojdeme s krosnami či dojedu vlastním autem pro výtisky, které pak nastrkáme do obálek, opatříme adreskami, orazítkujeme, odneseme na poštu - a pak čekáme, kdo se přestěhoval a zapomněl nás informovat; zbylé čtvrtletníky potom jako agenti s teplou vodou rozvážíme po různých přehlídkách, seminářích, představeních... - móc bohulibá a ušlechtilá činnost... Naštěstí nám v ní finančně přispívá ministerstvo kultury, protože jinak bychom na to neměli.

         Součástí čtvrtletníků bylo i 26 her pro děti a jedenadvacet seznamů inscenací pro děti a mládež, doporučených DDD. Vznikají tak, že došlé návrhy sepíšu a pošlu jádru DDD, ti, kdo navržené inscenace viděli, přičiní plus či mínus (nejde o nic elitního - minimum je spíše ano, než ne) a převáží-li plus, pokusím se sehnat k inscenaci potřebné údaje (jméno souboru, titul, charakteristika, autoři..., věková adresa, délka, počet hrajících a kontakt), seřadíme je dle věkové adresy a vždy na podzim vydáme.

         Divadlo pro děti je zvláštní tím, že o návštěvě představení většinou nerozhodují sami jeho diváci - děti, nýbrž jejich rodiče či učitelé (kteří jsou ještě namnoze závislí na místních pořadatelích) - a záleží na jejich znalostech, schopnostech, vkusu, kulturní úrovni... Proto se zaměřujeme právě na ně (smířeni s vědomím, že ti, kdo to nejvíc potřebují, se za naší snahou ani neohlédnou).

         Ku vzdělání a poučení rodičů, učitelů, organizátorů i divadelníků vydalo DDD zatím jedenáct knih: Herectví s loutkou, Od předmětu k loutce, od loutky k divadlu (obě 1997 ve spolupráci s ARTAMA), Praktická dramaturgie v kostce (2003), Pohádka... ...a divadlo, Co je co v pohádce (Pohádkové reálie), Od pohádky... ...k divadlu (Od literatury k divadlu) - vše 2004, Co skrývá text (2005), O divadle (nejen) pro děti (2006), Hříčky, hry a scénáře pro starší a pokročilé (2007) a Praktický divadelní slovník (2008).

         Od roku 1994 jsme uspořádali 15 seminářů Kniha-děti-divadlo (Plzeň, Praha), Divadlo škole (České Budějovice, Plzeň, Praha) a Divadlo pro děti a jejich dospělé (Praha), jakož i několik seminářů pro knihovníky. Sestávaly vždy ze tří postupně uvedených představení, po nichž následovaly praktické ukázky práce s dětmi nad tématy představení. Na pohádku se zaměřilo v letech 2003-2006 6 dalších seminářů (Brno, Dobříš, Liberec, Olomouc, Plzeň, Praha). Od roku 2014 pořádáme i semináře pro studenty středních pedagogických škol a jejich pedagogy, jejichž cílem je vzbudit zájem budoucích i stávajích pedagogů o divadlo, naučit je vytvářet podmínky pro jeho účinné uplatnění, napomoci výchově k diváctví, upozornit je na vhodnou přípravou k prohloubení diváckého zážitku a pomoci budoucím učitelům při účinném využití divadelních představení pro výchovně-vzdělávací cíle. Odehrály se  v Berouně, Krnově, Odrách, Praze a Přerově, naposledy i v Humpolci.

 

 

         CO JEŠTĚ DDD DĚLÁ?

 

          Takové ty neviditelné a méně efektní činnosti: informuje a radí, když se někdo zeptá, vysílá své zástupce do různých komisí a výborů (např. je spolupořadatelem každoroční Loutkářské Chrudimi), navrhuje příslušným orgánům ocenění těch, kdo si to zaslouží...

 

         JE TO MÁLO?

 

          Je to tolik, kolik stíháme při zaměstnání, jež nás živí.

 

         JE TO K NĚČEMU?

 

          To musí posoudit jiní.

 

                               Luděk Richter, předseda DDD

 

 

 

 

           NAŠE ADRESA:

 

 

           DOBRÉ DIVADLO DĚTEM

 

           Chopinova 2

 

           120 00 Praha 2

 

            telefon: 222 726 335 / 608 260 156   

 

            e-mail: osDDD@seznam.cz

 

            http://www.dobredivadlodetem.cz